Ortéza, kterou používám musel navrhovat nějaký bělovlasý, šílený vědátor s tlustými brýlemi a bílým pláštěm. V současných vedrech v ní funguju jako levná továrna na výrobu koncentrovaného lidského potu. Na torzu to nemá jediný větrací otvor. Údajně to je vyrobené z neoprenu. Povrchová úprava heboučký plyšáček.
Zafixovaná ruka má ve všech případech (vleže, ve stoje, v papasanu, na židli, vzhůru nohama) nepřirozenou polohu. Je nějak vyvrácená. V ortéze ji není možné pořádně zafixovat do přímé polohy. A ani ruka sama se nemá čeho chytnout, takže často prostě podlehne gravitaci a visí směrem k zemi.
Samotnou kapitolou je pak ležení. Když si lehnu na záda na rovnou podložku, levou ruku pokrčím v lokti a obejmu jí pravý bok, pak mám předloktí přesně v místech, kde končí žebra. Na hraně. Mám dost propadlé břicho proti hrudníku. Hrudní koš tlačí na ruku a umrtvuje ji. Ruka nepříjemně tlačí na hrudník. Zápěstí jako vždy v ne úplně ideální poloze. Spánek je možný, ale doposud přinejlepším se dvěma pauzama na zdravotní procházku.
Policie
Volala mi policie. Pravděpodobně to vážně vyšetřují dvě oddělení, protože z rozhovoru jsem nabyl dojmu, že policista, který má být na dovolené není vůbec součástí toho o čem jsme se teď po telefonu bavili. Dohodli jsme se na tom, že ve dnu 08, až půjdu na převaz mi zavolají a dohodnem si pořádně termíny výslechu.