Nejsem člověk, který by zářil schopností věci dobře naplánovat a skvěle časově zvládnout. Ale předvídavost a plánování našeho zdravotnictví mě stále docela zaráží.
- Ode dne 0 (46 dní zpět) je asi všem lékařům kteří mě potkali jasné, že budu potřebovat rehabilitace.
- Ve dnu 29 - po sundání ortézy doktor prohlásil že to asi bude chtít rehabilitace. Začínám sám cvičit.
- Ve dnu 33 jsem opravdu dobropis na rehabilitace dostal.
- Ve dnu 39 jsem se domlouval přímo na rehabilitačním pracovišti na tom, že budu něco potřebovat.
- Ve dnu 46 mě na rehabilitacích zkoukli a sepsali rehabilitační plán.
- Ve dnu 50 půjdu prvně na rehabilitace.
S rehabilitační sestřičkou jsme měli celkem problém najít nějaké rozumné termíny. Takže prvních 7 návštěv mám víceméně někde uprostřed dne. Zbylé tři už jsem si mohl vybrat pěkně. Vidím tu jistou možnost zlepšení plánování rozvrhu rehabilitací. Času na to bylo opravdu dost.
Podle názoru doktorky deset návštěv na takové poranění stačit nebude. To mě celkem děsí.